Nacházíte se na archivních stránkách Virtuálního Ďolíčku, klubový web naleznete na https://www.bohemians.cz.

Dalibor Lacina: "Stadión nevlastním."

Byl prvním vlastníkem fotbalového klubu Bohemians po Tělovýchovné jednotě. Se svými společníky koupil vršovický klub v roce 1993 a o tři roky později prodal Bohemku do rukou Pavla Švarce. V roce 1997 vstoupil do společnosti Bohemians Real, která převzala práva na fotbalový stadión. V představenstvu této společnosti působí dosud. Dalibor Lacina poskytl internetovým stránkám vyjádření k celému svému působení v Bohemians. Fanoušci mu vyčítají především převod stadiónu do soukromé společnosti.

Dalibor Lacina: "Stadión nevlastním."

Komentář Dalibora Laciny k současné situaci FC Bohemians Praha 

 

"Situace kolem konkurzu fotbalového klubu FC Bohemians je v tuto chvíli plná velmi silných a stupňujících se emocí. Tyto emoce bez znalosti základních, ověřitelných, a tak i objektivních informací o dané skutečnosti, u široké fanouškovské veřejnosti tak zcela pochopitelně vyvolávají a způsobují vlastní interpretaci a závěry o dané věci, které však s objektivitou a pravdou nemají vůbec nic společného. V takovéto situaci dochází nejenom k neustálému nabalování nepravd a pomluv, ale i démonizování celé situace a osob, které veřejnost žene do zodpovědnosti za něco, s čímž po dobu několika dlouhých let nemají absolutně nic společného, žene do zodpovědnosti za to, co po dobu několika dlouhých let nemohou vůbec ovlivňovat, natož to řídit a nést za to odpovědnost. Obecně vzato je pro mnohé lidi mnohdy velice pohodlné a jednodušší něčemu slepě věřit, než si tyto věci dostupnými prostředky ověřit, aby se až teprve potom mohl vyřknout objektivní soud a hnát dotyčné lidi k odpovědnosti. Přitom je ve spoustě situací tato ověřitelnost sdělené „skutečnosti“ velice jednoduchá a široké veřejnosti také dostupná. Především však by měla být tato ověřitelnost součástí každodenní práce novinářů. O tom, jak důležitá tato skutečnost ověřování si informací je, jak silně souvisí s novinářskou etikou, jak silně dokáže ovlivňovat veřejné mínění, se snad není třeba ani rozvádět. Veřejnost si pochopitelně vytváří ke každé situaci závěry své vlastní, avšak závěry, které bez vlastního ověření dané skutečnosti kolikrát vycházejí z toho, co noviny čtenáři jenom nastíní, nebo naopak čtenáři natvrdo podsunou. Jsou-li to od novinářů informace nepravdivé nebo zavádějící, ať již z důvodu úmyslného, neúmyslného, či nedbalostního, způsobuje to tak pochopitelně u veřejnosti nepravdivé, deformované a zcela neobjektivní hodnocení situace.

 

Za situaci kolem konkurzu fotbalového klubu FC Bohemians Praha, a.s. odmítám jakoukoliv odpovědnost a vysvětlím proč. Do Bohemians jsem na požádání přišel v květnu 1993 po té, co jsem v důsledku roztržky s prezidentem Machem musel opustit Spartu, na jejímž řízení a  výsledcích jsem se do Machova příchodu v  úzkém kolektivu výrazně podílel. Mimochodem jsme  získali mistrovský titul, Český a Československý pohár a umístili se v historicky prvním ročníku LIGY Mistrů mezi nejlepšími čtyřmi, vyřadili mj.Glasgow Rangers, Olympique Marseille, dokázali porazit Barcelonu atd.. Můj odchod ze Sparty byl výsledkem toho, že Mach měl rozdílné názory na řízení klubu, než já. Poté, co Spartu v těžkých ekonomických problémech zachránil až vstup Alexandra Rezeše, byl mi tehdy znovu nabídnut v roce 1997 návrat na Spartu na pozici generálního sekretáře. 

Chci touto rekapitulací pouze dokumentovat, že nabídka z Bohemians pro mě nebyla žádná vysněná výhra. Fotbalový oddíl TJ Bohemians, vedený opět jeho předsedou p.Z.Svobodou, mi byl představen v dezolátním stavu. A to s  dluhem přes 12 milionů Kč kč, hráčským kádrem na sestupovém místě posledního ročníku federální ligy a s nezajištěnými prostředky na novou sezónu.

 

Zachraňovat fotbal Bohemians byl již v tehdejší situaci velice složitý úkol, ale zároveň velká výzva. Povedlo se mi s trenérem Packertem splnit první úkol,tj. zachránit klub v baráži/ a jakým tlakům musela chudá, zdevastovaná Bohemka čelit zčásti poodhalily např. informace z tzv. úplatkářské aféry léta 1995 /. Po baráži se fotbalový oddíl osamostatnil od TJ Bohemians , která v nových tržních podmínkách logicky nemohla financovat eskalující se náklady na provoz fotbalového klubu a umožnila mu transformovat se na obchodní společnost. Do této společnosti si Z.Svoboda přivedl své partnery / nikoliv já /. S nimi se potom dostal do konfliktu a z klubu odešel.

 Poté, co 29.7.1993 tedy vznikla a byla zapsána zcela nová společnost FC Bohemians Praha s.r.o., tato  od tělovýchovné jednoty Bohemians Praha převzala a na základě smluv začala provozovat z minulosti zadlužený prvoligový fotbalový klub, a to za mé účasti a spoluvlastnictví. Pro novou společnost provozující fotbal byly vytýčeny 2 životně důležité cíle: a/ nalezení strategického partnera pro financování klubu, b/ příprava projektu výstavby stadionu. Pro tyto náročné cíle bylo třeba najít silné společníky. Velmi blízko byla dohoda s firmou Passerinvest, která v začátku devadesátých let ještě bohužel neměla svou dnešní sílu.

V polovině roku 1996 byl  fotbalový klub nakonec prodán, a to zcela transparentně prostřednictvím 2 renomovaných advokátních kanceláří. Novým vlastníkem klubu se stal pan Pavel Švarc, tehdejší velkopodnikatel s miliardovými obraty, majitel firem Hospodářské služby a Lovochemie Lovosice. Představoval pro nás jasnou finanční garanci rozvoje klubu a také se k tomu v řadě smluvních dokumentů zavázal.

V době prodeje byly uhrazeny všechny staré dluhy, které byly za fotbalový oddíl  od tělovýchovné jednoty Bohemians Praha převzaty a klub byl prodáván novému vlastníku bez jediné koruny dluhu s poměrně vysokými aktivy (především hráči jako Kuchař,Flachbart,Nikl,Dvirnik,Jiránek,Blažek atd.). Prodej se uskutečnil bez fotbalového stadionu, který stále patřil tělovýchovné jednotě Bohemians Praha.

Nyní se píše rok 2005,od mého odchodu uběhlo téměř 8 let, za toto období jsem v klubu už nikdy nepracoval a neměl možnost do jednotlivých kroků, které činil jeho nový vlastník zasahovat, tak jako jsem neměl možnost nikterak zasahovat i do řízení fotbalového klubu ať již v jeho čele stál kdokoliv. Pouze jsem některé akce zděšeně sledoval a domýšlel se jejich pravých důvodů  /např prodej Martina Jiránka do Liberce za almužnu několik měsíců před jeho dalším přestupem do italské Reginy za cca 40 milionů Kč./

  Fotbalový klub navíc do roku 1999 existoval ve formě společnosti s ručením omezeným, kterou, s tichým souhlasem tehdejšího vedení ČMFS, kdy bylo „velmi specificky“ využito směrnice ČMFS o transformaci profesionálních klubů na akciové společnosti, když transformace neproběhla, ale funkcionáři Bohemky poslali do konkursu tehdejší FC Bohemians Praha s.r.o., založili novou společnost FC Bohemians Praha a.s. a do této nové společnosti převedli aktiva ze zkrachovalé s.r.o., z pasiv převedli pouze fotbalové závazky a začali provozovat čistou akciovou společnost, se kterou minulí vlastníci, tedy i já , neměli nic společného dokonce ani formálně. Tato akciovka byla pak v dalších letech provozována takovým způsobem, že je  nyní opět  v konkursu s údajným mankem přes 40 milionů Kč.

Z výše uvedeného vyplývá, že jak já, tak i  lidé, kteří se mnou před lety fotbalový klub přes FC Bohemians spoluvlastnili , nenesou  za současnou situaci jakoukoliv odpovědnost.

 Nechci situaci nijak dále komentovat, nechci,ZATÍM, demaskovat ikony různých období  a zbavovat je jejich „svatozáře“,ale upřímně a důrazně si přeji, aby byla celá situace patřičně prošetřena a k odpovědnosti hnány zodpovědné osoby, a to nejenom  majetkoprávně, ale za situaci, která byla klubu Bohemians Praha způsobena, v případě zodpovědnosti i trestněprávně.

 

Rovněž situace kolem fotbalového stadionu Bohemians se zbytečně, neprávem a neobjektivně  démonizovala a démonizuje, zkreslovala a zkresluje a bohužel tyto tendence mající nádech až štvavé kampaně vůči společnosti a zejména vůči fyzickým osobám i nadále v tisku i na internetu pokračují.

 

Široké veřejnosti se s různými odstupy již po dobu několika let, tak jako tomu bylo a doposud i je, v případě fotbalového oddílu Bohemians,  neustále podsouvají nepravdivé a zavádějící informace, které obrovským způsobem vždy škodily a pořád škodí především fotbalovému klubu, dále společnosti, která má ve vlastnictví nemovitosti fotbalového stadionu a v neposlední řadě emocionálně rozdmýchávají, a to zdůrazňuji, zcela neoprávněnou nevraživost vůči fyzickým osobám, které jsou ve správních orgánech společnosti, která má tento fotbalový stadion ve vlastnictví.

 

Přitom tato společnost vždy usilovala a stále usiluje o výstavbu fotbalového stadionu.

 

V zájmu tohoto cíle vedla celou řadu tvůrčích jednání s odborníky, politiky, představiteli veřejného života obvodu Prahy 10 a postupně nechávala odborníky v této věci i vypracovávat přípravnou dokumentaci a různá variantní řešení dle připomínek dotčených orgánů státní správy.

 

Je nutné, aby důrazně zaznělo, že nemovitosti fotbalového stadionu nikdo neukradl, nikdo nezcizil ani jinak nevyspekuloval !!!

 

Historicky nemovitosti fotbalového stadionu vlastnila TJ Bohemians Praha, nyní je vlastní společnost Bohemians Real, a.s.

 

 

 

Valná hromada zástupců jednotlivých oddílů TJ Bohemians Praha v roce 1997 rozhodla, že tyto nemovitosti fotbalového stadionu neprodá společnosti provozující fotbal, tj. neprodá je společnosti FC Bohemians Praha, a.s., a to zejména z obavy, že by mohlo pod tlakem financování provozu fotbalového klubu a kvůli ekonomickým problémům tehdejšího majitele FC Bohemians pana Pavla Švarce (jeho firma Hospodářské služby,a.s. se ocitla v konkurzu se stamiliónovými dluhy) dojít k zastavení nemovitostí fotbalového stadionu třetí osobě a v konečném důsledku až k propadnutí a ztrátě tohoto majetku. TJ Bohemians Praha naopak rozhodla, že je vloží do společnosti, kde získá spoluvlastnictví.

 

Současná situace – tj.vyhlášený konkurz na společnost FC Bohemians Praha, a.s., na společnost, která provozuje fotbal, ukázal, jak prozřetelné rozhodnutí TJ Bohemians Praha tehdy učinila, jelikož v případě prodeje fotbalového stadionu společnosti FC Bohemians Praha, mohl již nyní být i tento fotbalový stadion součástí konkurzní podstaty.

 

TJ Bohemians Praha požadavek na prodej stadionu společnosti FC Boheminas Praha odmítla/ klub navíc nikdy nebyl natolik solventní / Naopak rozhodla, že vloží fotbalový stadion do účelové a nové krátce založené společnosti pro výstavbu nového fotbalového stadionu - společnosti Bohemians Real, a.s.. Navýšením základního kapitálu z 1 mil Kč na 78,4 mil Kč vkladem nemovitostí fotbalového stadionu TJ Bohemians Praha získala absolutní majoritu ve společnosti a tato skutečnost měla i odraz ve změně statutárních orgánů, když do vedení společnosti byly zvoleny i osoby z TJ Bohemians Praha.  Ve statutárních orgánech společnosti Bohemians Real,a.s. dále zůstali i některé osoby zakladatele společnosti Bohemians Real, a.s., zůstal jsem tam i já a působím ve společnosti doposud. Později TJ Bohemians Praha prodala majoritu ve společnosti Bohemians Real, a.s. a noví vlastnící v zastoupení renomované advokátní kanceláře změnili i obsazení představenstva a dozorčí rady. Tyto transakce jsou zaneseny v obchodním rejstříku a jsou volně přístupné.

Já nejsem majitelem stadionu, jsem členem statutárního orgánu společnosti,která stadion vlastní.Mým úkolem ve společnosti je consulting v oblasti realizace sportovních staveb.Jsem např. v úzkém kontaktu se skupinou expertů,kteří tento servis realizují v rámci výstavby fotbalového stadionu pro Mistrovství světa 2006,který se buduje v Kaiserslauternu.Také mohu kdykoliv být z této funkce odvolán.

 

 

Klub na stadionu působil/ v rozporu s různými štvavými kampaněmi /za výhodných podmínek a  za symbolický poplatek.Nikdy nebyl vyháněn a takřka všechna utkání až do současné krize odehrál ve Vršovicích,kde měl po celou dobu také sekretariát a zázemí.Nic z hysterických  a teatrálních obvinění z kampaní se nepotvrdilo.

Nechápu jaký může mít na konkurz fotbalového klubu FC Bohemians vliv skutečnost, že nevlastní stadion ,  / v německé bundeslize např. neexistuje jediný! klub, který je majitelem stadionu, na kterém hraje /.

Je to,s jistou morbidní nadsázkou / za kterou se omlouvám/ jako by silný kuřák tvrdil,že má rakovinu plic,proto, že bydlí místo ve vlastním bytě, ve výhodném pronájmu a ne proto,že nepřestal  kouřít 80 cigaret denně.

 

 

Tuto reakci na různé nesmyslné útoky a dezinformace prezentuji proto,abych těm racionálně uvažujícím lidem osvětlil konkrétní skutečnosti a pokusil se eliminovat skandalizující fámy.Fámy a denunciace,které určití jedinci šířili /někteří  se mi písemně i osobně omluvili  a tyto omluvy a další materiály,které dokládají skutečnosti popsané v této reakci jsem poskytl k nahlédnutí panu Lukáši Přibylovi,který se mnou mou reakci připravoval/ a ještě šíří z důvodu osobní závisti,zášti a také proto,aby odpoutali pozornost od sebe a pokusili se své chyby a činy svést na někoho jiného,podle rčení „zloděj křičí: „“chyťte zloděje““

 

Nejsem žádný patetický fanoušek,který hystericky prohlašuje,jaký je klokan ,vědomě lže a pak je první v klubu u pokladny pro výplatu.A znám jich dost.

Na druhou stranu chápu,co Bohemka  pro  většinu svých fanoušků několika generací znaméná.Stejně jako pro své příznivce jiné kluby.Pád každého tradičního klubu je ztrátou pro celý fotbal.Bohužel v dnešní ekonomické krizi kopané v západní Evropě / v důsledku pádu marketingových společností  obchodujících především s televizními právy/,která spolu s dalšími problémy dorazila také k nám, je to jev stále častější,a to i u tradičních klubů.

 

Vezměme například problémy Fiorentiny,Tirolu Innsbruck,Servete Ženeva,Borussie Dortmund,AEK Atény atd. Ale právě vývoj těchto klubů by mohl být optimistickým signálem,že se podaří časem vyřešit i problémy Bohemians.

 

Ve fotbalovém prostředí působím v poměrně exponovaných pozicích dlouho.Na rozdíl od některých „zázračných“ manažerů a prezidentů minulých let v něm setrvávám nadále.

Jsem profesionál a s mými  kolegy jsem se podílel mj.  legálními obchody v podobě přestupů hráčů do zahraničí  na příjmech v celkové výši stovek milionů  pro český fotbal.

 

Doufám,že toto mé vyjádření poslouží k vyjasnění některých chybně  prezentovaných skutečností a zastaví vulgární a neoprávněné urážky,proti kterým se musím zákonnou cestou,ale velice důsledně bránit.

Především však přeji  těm,kteří nyní řeší problémy Bohemky,aby našli realistickou a životaschopnou formu její resuscitace i  příštího fungování."

 

Praha 08.03.2005

                                                                     Dalibor Lacina