Nacházíte se na archivních stránkách Virtuálního Ďolíčku, klubový web naleznete na https://www.bohemians.cz.

V neděli patřila Lokáda žákům

Kde především silný Liberec prověřil oba nejstarší ročníky.

V neděli patřila Lokáda žákům

trenér Zeman k u15: V prvním poločase jsme předvedli zbabělý výkon. Báli jsme se hrát, schovávali se a hráli buď dozadu, nebo pouze nakopávali, což nemohlo přinést úspěch. A několik málo pokusů o kombinaci skočilo záhy po nepřesné přihrávce. Ve druhém poločase přišlo zlepšení, začali jsme být odvážnější a díky povedeným křídelním akcím otočili nepříznivé skóre. Soupeř však dokázal záhy vyrovnat a tak jsme si poprvé vyzkoušeli penaltový rozstřel.V tom jsme absolutně propadli, když ani jeden ze tří exekutorů neuspěl a bonusový bod si tak odvezli hosté.

trenér Vychodil k zápasu u14: Setkání dvou čelních týmů naší ligové skupiny přineslo rušný, dramatický a zajímavý duel. Očekával jsem však z naší strany přeci jen kvalitnější herní projev a jeho absence se projevila na bojovnějším charakteru zápasu. Do přestávky jsme působili hodně zakřiknutým a mdlým projevem. Každý chvilku tahal pilku a nám hrubě nevyšla část po deseti minutách, kdy jsme v rychlém sledu dvakrát inkasovali a to nás ještě podržel brankář. Nedokázali jsme dořešit několik průniků a jak to bývá, ožili jsme po kontaktní brance a závěr poločasu byl v naší režii. Po pauze jsme na hřiště opět vlétli, jenže přišla zlá pětiminutovka, ve které jsme jen přihlíželi příležitostem hostů a logickému vyústění, třetí brance. Brzké laciné snížení nás opět nakoplo a do konce zápasu jsme se vytrvale snažili o dotažení skóre, což se nakonec i povedlo. Jsem rád, že ve druhém poločase byla vidět na klucích vůle zápas zvládnout a neprohrát. A pro tu radost a euforii z vyrovnávací branky v závěru, nebo při vítězných penaltách, se i kolektivní sporty hrají ….. 

trenér Vychodil k výkonu u13: K výraznému výsledku stačil velmi průměrný výkon s občasnými záblesky něčeho nadstandardního. Chyběl větší pohyb, výměna míst a vůbec se hrálo víceméně v poklidném tempu. Dnes to jednoznačně stačilo, ale jako návyk do budoucna je to špatně. Očekával jsem dominantnější hru na míči, kvalitnější zakládání postupných útoků, větší využívání krajních prostorů a k tomu jsme byli tradičně v malém počtu před brankářem a ve velkém daleko kolem branky …..

trenér Lilling k ročníku 2003 za u13 s Rokycany: Posíleni o tři hráče a brankáře ročníku 2002 jsme na domácím hřišti nastoupili proti o rok starším hráčům FC Rokycany. Celkem plynule jsme navázali na náš kvalitní výkon z minulého týdne v Písku a po počátečním oťukávání se kluci ukázali opět v dobrém světle. Dařila se nám hra přes střední zálohu, která zásobovala krajní hráče a hrotového útočníka dobrými přihrávkami a ještě je stíhala doplnit v zakončení. Byli jsme aktivní, každý chtěl hrát a to je základ pro náš další výkonnostní růst. Kdo se totiž schovává a bojí se míče, nemůže se nikdy zlepšovat. Druhý poločas se mužstva soupeře prohodila a my nastoupili nejen proti starším, ale hlavně o hlavu až dvě větším protihráčům. Tam nám hodně pomohly posily z 02, pro které to byla rutina...Pro některé naše drobnější, ale o to šikovnější kluky to bylo někdy hodně složité, nicméně jsme to zvládli a svůj náskok z prvního poločasu ještě o čtyři branky navýšili.


trenér Lilling k výkonu u12 s Rokycany: Ve čtvrtém podzimním kole k nám na Lokádu přijel tým Rokycan. Naše mužstvo bylo opět rozděleno a jeden tým hrál utkání za starší ročník 2002 (info u jejich kategorie).  Jak je vidět na výsledku, soupeř měl tým rozdělen na "silnější a slabší ", přičemž ve "slabší půlce" měl tři, nebo čtyři hráče ročníku 2004. V prvním poločase jsme tedy nastoupily proti silnější polovině a Rokycany s námi bez problémů vydrželi běhat od začátku do konce. Byli jsme sice více na míči a soupeř zlobil, jak už to v těchto zápasech bývá z brejků, my jsme si však nedokázali s jeho obětavou obranou poradit. Obecně na tyto soupeře platí rychlá hra po stranách a míč rychle z nohy na nohu, my jsme ale především ve středu hřiště těžkopádně rozehrávali do stran a to většinou ještě na více dotyků a soupeř nám bez problému hřiště takzvaně zavřel. Klukům nelze upřít snahu, ale i když už jsme míč dostali rychleji do stran, stejně nám pořád chyběl krok a soupeř stačil naší snahu neustále přerušovat. A jelikož brankář dnes neměl svůj den, byla z toho celkem zbytečná poločasová porážka. Druhou půli se to i díky přeskupení řad zlepšilo, ale je třeba si přiznat, že hosté už na hřišti neměli potřebnou kvalitu.