Dostál: O našem vítězství jsem neměl pochybnosti
Jan StrýhalDomácí vítězství hodnotí obránce Martin Dostál.
Jaký je to pocit, když vedeš tým do zápasu s kapitánskou páskou?
Samozřejmě mluvíme jedině o dobrých pocitech. Asi má role vyplynula ze složení základní jedenáctky. Byl jsem celkově asi nejzkušenějším hráčem a v Bohemce jsem měl odehráno nejvíc zápasů. Šlo tedy o logické vyústění a zodpovědnosti, která k tomu patří, se nezříkám. Volba trenérů mě potěšila.
V zápase jsme si vytvořili nespočet šancí...
Do utkání jsme šli s tím, že do něj od začátku vlétneme, pokusíme se ho rychle rozhodnout a vstřelíme třeba i více branek. Celkem se nám záměr podařilo splnit. Prakticky z první akce jsme skórovali. V první půli jsme mohli vedení asi několikrát navýšit. Mezi začátkem druhé půle a nějakou padesátou minutou se dalo skórovat znovu třikrát, protože šance jsme si vytvářeli. Podařilo se nám druhý gól vstřelit, ale nebyl nám uznán. Nakonec je z toho tedy výhra 2:0, ale mohla být i vyšší. Těší mě naše další čisté konto a také fakt, že jsme se konečně prezentovali hodně ofenzivním fotbalem.
V čem byl rozdíl oproti předchozím zápasům, kdy jsme si rozhodně během jediného zápasu nevytvořili tolik šancí?
Tlačili jsme se více nahoru, do vápna létaly kvalitní centry. Roli mohla hrát i skutečnost, že jsme možná trochu naším nástupem Karvinou zaskočili a nepočítali s tím, že na ně takto nalezeme. Byli jsme hodně aktivní a také odvážní, za což jsme odměněni vítězstvím, které nám přineslo důležité tři body.
Hodně šancí pramenilo z dlouhých míčů. Vyplynuly takové šance ze hry, nebo to bylo připravené?
Věděli jsme, že Karviná má problém s vypadenými míči před vlastní obranou. Dostávali jsme se do příležitostí i díky kombinaci. Nebylo to jen o tom, že dáme dlouhý míč a následně sebereme odražený. Tentokrát šlo o souhru několika věcí. Šance jsme si vytvářeli po kombinačních akcích, ale uměli jsme si poradit i při dlouhých míčích. Brali jsme na vědomí, že prostor před obranou Karviné je a dokázali ho využít.
Dlouho jsme vedli o jeden gól. Ačkoliv Karviná žádnou šanci neměla, tak existovaly obavy, že po ojedinělé akci může skórovat a naše enormní snaha by najednou vyšla vniveč...
Asi by se nám nestalo poprvé, kdyby se něco takového stalo. Na hřišti jsem měl ale pocit, že taková situace prakticky ani nenastala. Jen v první půli nám chvilku chyběla mezihra, kterou jsme ukazovali na začátku. Dokázali jsme se s tím ale srovnat. Během utkání jsem neměl ani na okamžik pochybnost o tom, že bychom neměli vyhrát.
Lepší by samozřejmě bylo, kdybychom měli udržených nul více. Prakticky všechny vítězné zápasy byly s čistým kontem. Z toho se vyjímá jen utkání s Příbramí. Kdyby jich bylo více, tak určitě máme i více výher. Je to jedna z věcí, od níž se musíme odrazit. Ruku na srdce, asi těžko budeme někoho porážet výsledkem 5:4. Nula vzadu dělá hodně a je jen dobře, že se nám takový počin znovu povedl.
Když se zkoumala branka Davida Puškáče, co se ti promítalo v hlavě? Čekal jsi, že branka uznána nebude?
Asi mě taková rozhodnutí nepřekvapí. Už jen to, že se rozhodčí šel podívat na video, symbolizovalo fakt, že se tam asi něco najde. Ve chvíli, kdy ani asistent na pomezí nic nesignalizuje, to ani nevidím jako velké pochybení. Nepřišlo mi, že by Tomáš Necid tak strašně vadil gólmanovi, který skákal na druhou stranu. Můj názor je takový, že gól měl platit. Asi natolik podobně, jako když nebyl uznán gól Romana Květa v lednovém zápase s Opavou. Tehdy měl zase vadit brankáři David Puškáč. Takové neuznané góly nemám rád a myslím, že by měly být uznány.