Před 95 lety vyrazili vršovičtí na zájezd do Austrálie
Petr KoukalSlavné turné u protinožců našemu klubu přineslo název Bohemians a klokana ve znaku.
PŘÍPRAVA CESTY DO AUSTRÁLIE
Už samo pozvání českých fotbalistů do Austrálie bylo projevem nemalého respektu. Před nimi tam hráli pouze Angličané. Nabídka byla původně adresována národnímu mužstvu Československa, které tuto nabídku však nemohlo přijmout, poněvadž by to znamenalo ochromení programu několika klubů. Pak přišla na řadu Sparta, která též odmítla, protože měla za sebou tříměsíční zájezd do Ameriky. Pozvání s díky odmítli i slávisté a žižkovští viktoriáni, kteří údajně nevěřili v uskutečnění a dobré uspořádání celého turné. A tak díky mezinárodnímu sekretáři Zdeňku Kalinovi přišel na řadu vršovický AFK. Plán čtyřměsíčního sportovního zájezdu do neznámých končin, bez všech podrobnějších informací, zdál se být každému šílenstvím, tím spíše, že realizaci výpravy pojal vršovický klub takřka na vlastní pěst.
K tomu Zdeněk Kalina, mezinárodní sekretář AFK Vršovice, vzpomíná: „Když jsem se počátkem roku 1926 dozvěděl, že Australská footballová asociace hodlá na rok 1927 pozvati některé evropské mužstvo do Austrálie, nesdělil jsem pochopitelně klubovým kolegům, že jsem odeslal nabídku a udržoval vše v tajnosti. Považoval jsem skoro za vyloučeno, že by se takový zájezd dal uskutečniti a obával jsem se výsměchu. Byl jsem přesvědčen, že by byl zájezd footballového mužstva do nejvzdálenějšího a na naše poměry naprosto neznámého světadílu považován za utopii. Několik měsíců před prvním oficiálním zahájením písemných styků vyšel humoristický román, Klabzubova XI. Měl jsem odůvodněnou obavu, aby přezdívka tato nebyla i nám přidělena.
Vyjednávání bylo velmi obtížné, vždyť dopis do Sydney jde nejméně 5 týdnů a odpověď stejnou dobu. Zdálo se již, že slibné vyjednávání nejednou ztroskotá a čím dále tím více bylo překonávati technické i jiné potíže. Konečně po celoročním vyjednávání se již rýsovalo celé turné jako úspěšně sjednané, a největší potíže byly již odstraněny. Avšak nyní nastala domácí kampaň proti zájezdu. Několik až příliš opatrných členů klubu, na členské schůzi i valné hromadě, počátkem roku 1927 se postavilo proti zájezdu. Byly přespříliš zkušení a varovali, upozorňovali na překážky, se kterými jsme se později ani nesetkali. Když pak začátkem března 1927 došlo z Austrálie předem sjednané cestovné, již nikdo nepochyboval o tom, co se zdálo dříve nemožností, že zájezd bude uskutečněn. Dokonce ještě v té době náš tisk a naše veřejnost tomu nevěřila a považovaly celý tento opravdu největší sportovní zájezd klubovního mužstva za neuskutečnitelný.“
Pro australské pořadatele však byl velký problém název družstva. Chtěli totiž takové jméno, které by odpovídalo zemi, ze které klub pochází. Jelikož se jednalo o reprezentativní a propagační záležitost, bylo půjčeno Vršovickým zájezdové jméno THE BOHEMIANS, čili ČEŠI...
ODJEZD VÝPRAVY Z PRAHY SMĚR NEAPOL
Před odjezdem měli vršovičtí dost starostí jak s finančním zajištěním celé výpravy, tak i s hráčským kádrem. Výborný brankář Bělík právě kroutil vojenskou prezenční službu a takovou dlouhou dovolenou mu nemohl udělit ani sám ministr národní obrany a protože po ruce nebyl ani náhradník potřebné výkonnosti, museli si zelenobílí nahonem vypůjčit dva gólmany a to z Rapidu Vinohrady Antonína Kuldu, který se později stal stálým strážcem jejich svatyně a z Bubenče Josefa Šejbla. Kromě nich cestovali do Austrálie tito hráči: obránci - František Krejčí, Antonín Kašpar, Jaroslav Kučera, záložníci - Jaroslav Průšek, Václav Pinc (kapitán), František Hoffmann, Jan Eisner, útočníci - Jan Wimmer, Jan Knížek, Antonín Mašat, Oldřich Havlín, František Špic, Václav Rubeš a Jaroslav Hübš, všehovšudy tedy 16 hráčů a dva funkcionáři klubu: hlavní vedoucí výpravy Zdislav Práger a mezinárodní sekretář Zdeněk Kalina.
Všichni účastníci výpravy podepsali jakousi “kolektivní smlouvu“, v které jsou uvedeny tyto první věty - „Zavazuji se tímto u příležitosti zájezdu AFK Vršovice do Austrálie, že moji účast podmiňuje následující: Budu vždy hájiti v plném vědomí propagačního i reprezentačního významu zájezdu jak barev svého klubu, tak i čest čsl. národa co nejlépe…“ Z reprezentativního důvodu objednalo vedení klubu pro všechny členy výpravy jednotný vycházkový oděv od známé pražské módní firmy Dolejš, klobouky od firmy Čekan a vycházkovou obuv od firmy Baťa. Pro slavnostní nastoupení před každým zápasem byla objednána apartní saka bílé barvy, ozdobené svislými zelenými pružky, v kterých jsou fotbalisté zachyceni na celé řadě fotografií z Australského turné. Dále byli všichni pojištěni u Republikánské pojišťovny na devět set tisíc korun v případě smrti či trvalé invalidity. Před odjezdem se členstvo klubu rozloučilo s účastníky dálné výpravy na večírku, pořádaném v restauraci U Vajmarů. Načež po pečlivých přípravách nastoupila výprava - na více než 20 tisíc kilometrů dlouhou pouť do Austrálie - ve čtvrtek dne 7. dubna 1927 ve 22:40 hodin na Wilsonově nádraží v Praze do rychlíku směr Vídeň, Benátky, Řím a Neapol.
Autor textu: Radek Vích • www.rvibohemkapage.wz.cz