Virtuální Ďolíček

Jen pár minut chybělo do šesté hodiny čtvrtečního podvečera. Na stadión v Ďolíčku nepravidelně dopadaly kapky deště. Pošmourné počasí charakterizovalo ponurou atmosféru ve vršovickém klubu. Hlavní bránou mlčky přicházeli lidé. Jen ztěží byste poznali, že to jsou fanoušci Bohemians. Snad jeden či dva měli na sobě zelenobílé barvy. Ostatní přišli ve svých pracovních "uniformách". Někdo v obleku, jiný třeba jen ve svetru a v džínách. Místo teplé domácí večeře se zhruba padesát příznivců Bohemky rozhodlo strávit večer v útrobách svého zamilovaného stadiónu.<br /> <br /> <i>Fotodokumentaci pořídil náš věrný fotograf Sváči</i>

Vyslyšeli tak přání hráčů, kteří projevili zájem setkat se s fanoušky a vysvětlit jim příčiny nelichotivého postavení kdysi slavného klubu. Libor Baláž, Libor Janáček, Miroslav Obermajer, Michal Lesák, Jan Rajnoch, Pavel Steiner - ti všichni předstoupili před "kárný soud". Janáček kvůli tomuto setkání neodjel za rodinou do Liberce, Lesák odložil cestu do Hradce, Obermajer na chvilku opustil nemocnou dcerku. Všem na setkání s fanoušky moc záleželo. Pět minut po šesté se místnost obvykle sloužící pro tiskové konference zcela zaplnila a mohlo se začít.

Bouře v Kácově - začátek obratu?

Funkce moderátora se ujal Pavel Steiner. "Většina z vás mě asi nezná," zněla jeho první věta k fanouškům stojícím i sedícím naproti hráčské šestici. "Já se tady motám především okolo gólmanů. Před sezónou mě sem přivedl trenér Hruška, abych vytvářel gólmanům konkurenci a zároveň je něčemu naučil. Jsem o měsíc starší než Libor Janáček, takže mě musí všichni poslouchat," pravil s úsměvem čtyřiatřicetiletý Steiner, který mimo jiné působil v Dukle Praha, Petržalce a také osm let v Německu. Právě v jeho hlavě se zrodil nápad uspořádat podobné setkání s fanoušky. "Bylo to na soustředění v Kácově, kde jsme byli minulý týden. Večer jsme si tam sedli a všechno si hodně tvrdě vyříkali. Vykašlali jsme se na Ligu mistrů, která byla v televizi a dlouho přes půlnoc si celý mančaft říkal věci pěkně zostra do očí," připomněl Steiner nedávné soustředění a poprvé otevřel téma ´večera pravdy´, ke kterému se v průběhu čtvrtečního setkání s fanoušky fotbalisté hodně často vraceli.

"Všichni víme, že výsledky jsou špatný. Pět porážek za sebou - to je fakt. Ale teď se ptejte vy. Co vás nejvíc zajímá," předal Steiner slovo do publika. Na tiskových konferencích často novinářům trvá, než položí první dotaz. Nesmělých pár vteřin ticha se však tentokrát nekonalo. "Jak se tak dívám okolo sebe, tak jsem tady nejstarší, takže bych asi začal," chopil se slova prošedivělý pán sedící ve druhé řadě. "Chodím na Bohemku už čtyřicet let, tak můžu porovnávat. Současné mužstvo většinou do zápasu dobře vstoupí, ale po půl hodině vše skončí. Zdá se mi, že týmu chybí fyzička. Kluci v závěru tolik neběhají a jsou těžkopádní...," shrnul úvodní myšlenku věrný fanoušek a vystihl tak pocity většiny příznivců, kteří pravidelně navštěvují zápasy klokanů.

S Uhrinem jsme fyzičku netrénovali

Odpovědi se dočkal bleskurychle "Fyzičku máme dobrou. Pokud můžu porovnávat a v Bohemce jsem toho zažil opravdu hodně, tak v letošní sezóně se fyzicky cítím úplně nejlépe. Za Petržely jsme hodně dřeli, za Uhrina jsme naopak na fyzičce vůbec nepracovali a teď to musíme dohánět," otevřel zajímavou debatu jeden ze zkušených hráčů. "Je pravda, že za Uhrina jsme nic nedělali," přidal se další z fotbalistů. Mezi fanoušky to začalo šumět. "To jste jako v zimní přípravě vůbec neběhali?" zněla otázka z pléna. "No, jen tak jsme klusali," přiznali hráči a dodali: "Když ztratíte rok, tak je to strašně znát. Dohnat všechno nazpět, dá moc práce. V létě jsme udělali velký pokrok, co se týká fyzičky, ale není to zdaleka ideální."

Hned první téma rozproudilo ostrou debatu. Vzpomínalo se na trenéra Petrželu a jeho nevybíravé metody. Padala sprostá slova nejtvrdšího kalibru. "Vy ču..ci, nechám si tu třináct hráčů a zbytek nakopu do pr..le," parafrázovali hráči jen jeden z výroků, které Petržela používal při zimní či letní přípravě. "Hraj, ty zmr.e," obořil se prý tvrdý kouč na jednoho ze svých svěřenců, který si při zápase vykloubil rameno. Fanoušci v tuto chvíli jen tiše poslouchali vzpomínky fotbalistů, ale poté přeci jen začali argumentovat. "Petržela měl výsledky," znělo z publika. "To měl. Ale, když jich dosáhl, tak rozprodal celý kádr. Po podzimu jsme hráli o titul, ale když jsem v zimě přišel do kabiny, tak už tam nebyl Mareš, Horák, Šírl a další," připomněl stinnou stránku Petrželova působení Libor Janáček. "A když se na něj Šírl v kabině špatně podíval, tak ho vyhodil. Říkal mu ´táhni do Sparty´," vzpomněl si na další příhodu jeden z hráčů za stolkem. Současný kouč Zdeněk Hruška volí jiný metr. "Dokáže být hodně přísný, když na tréninku neplníme jeho pokyny, ale zároveň se s ním dá normálně povídat. Není to rozhodně žádný tyran," shodli se hráči.

Hráči dostávají jen základní platy

Setkání se však konalo především kvůli aktuálním problémům. Jeden z nich, finance, přišel na pořad debaty hned v jejím zárodku. "Když chodíte do práce, dostáváte za to odměnu v podobě výplaty. V tomhle směru je pro nás fotbal normální práce. Akorát s tím rozdílem, že my ty výplaty nedostáváme. Tady spíš platí minulý čas, protože v současnosti už každý pobírá základní plat, to znamená bez prémií a bez bonusů. Je to tak kluci?" obrátí se jeden ze zkušených na své spoluhráče. Ti mlčí, jen se pousmějí. "Tak je to tak?" zopakuje tazatel svoji otázku o poznání důrazněji. "Jó," dostává se mu nesmělé odpovědi. O financích se nikomu nechce moc mluvit. Přiznat, že mu klub neplatí a proto nepodává maximální výkony určitě není polehčující okolnost. "Někomu klub dluží ještě rok a půl staré bonusy," dozvídají se fanoušci.

"Čtyři z nás, co tady sedíme, jsou ženatí. Teď si představte, že přijdete domů, manželka se vás ptá, jestli máte peníze a vy jí řeknete, že ne. To potom nevládne doma zrovna pohoda. Musíte ale z něčeho žít, takže si od někoho půjčíte. A spirála se roztáčí. Nepřijde další výplata, vy nesplácíte dluhy, neplatíte nájem a tak dále," dává konkrétní příklad jeden z fotbalistů. Hráči při základních platech, které se v průměru pohybují okolo dvaceti tisíc korun, mnoho nenaspoří. "Za současného vedení se situace přeci jen zlepšuje," vzhlíží k lepším zítřkům Pavel Steiner. "Základní platy jsou vypláceny k patnáctému v každém měsíci a do konce roku by podle slov nového vedení mělo být všechno srovnáno." Jen zřídka se při tomto tématu objevoval na tvářích hráčů úsměv. Fanoušci pochopili, že úloha fotbalisty - čekatele je hodně složitá. Tato část diskuse vystavila fotbalistům částečnou omluvenku za předváděné výkony.

Bojuje nás jenom šest, to je málo

Zatímco u tématu "finance" hovořili zejména samotní fotbalisté, hned poté se do ofenzívy pustili fanoušci. V zaplněné místnosti začal houstnout vzduch. "Nedáváme šance a soupeř pak jednou vystřelí a prohrajeme. Nepřidá nám ani to, když fanoušci pískají a křičí na nás z tribuny. Někdo zkazí přihrávku a lidi hned nadávají. Potom se bojíme vůbec něco udělat," hledal Libor Baláž příčinu posledních neúspěchů. "Kdybyste jezdili po prdeli, tak na vás nebudeme pískat. Ale když nedokážete ani pořádně hejbnou zadkem, tak snad nechcete, abychom vás oslavovali," zvýšil hlas jeden z fanoušků pravidelně navštěvující sektor pod hodinami. Následovala krátká slovní přestřelka, kterou ukončil proslov kapitána týmu Libora Janáčka. "My starší se s pokřiky fanoušků nějak vyrovnáme. Já osobně to pouštím okamžitě druhým uchem ven, ale pro mladé je to velká rána. Momentálně nejsme mužstvo bojovníků. Najde se nás tak pět nebo šest, kteří na hřišti jezdíme po zadku, ale zbytek se nepřidá. V tolika lidech se to nedá táhnout. Potřebujeme, aby nás jezdilo tak devět," trefil kapitán do vlastních řad.

Libor Janáček si bral slovo velmi často. Byl hned v závěsu za Pavlem Steinerem. Když se debata přehoupla do druhé hodiny, dostal se do varu i Honza Rajnoch, který se na Kladně vrátil po zranění a hned se uvedl gólem. Právě Rajnoch udělal při čtvrtečním "dýchánku" asi největší dojem na fanoušky. Mluvil vtipně, popisoval konkrétní situace, chválil a haněl, ale všechno dokládal důkazy. Fanoušci poznali, že se v něm rodí nový vůdce týmu. "Ve Spartě jsem byl od svých osmi let. Strávil jsem tam deset fotbalových sezón. Do Bohemky jsem přestoupil na začátku tohoto roku, ale už teď k ní cítím mnohem víc než ke Spartě. Můžu říct: JSEM BOHEMÁK," hrdě prohlásil dvaadvacetiletý záložník. "Rezerva v bojovnosti je především u nás mladých. V tréninku se hraje pravidelně staří proti mladým. Ještě donedávna vyhrávali mladí, ale teď nás staří přehrávají a to zejména bojovností. Když jsem se vrátil do tréninku po zranění, tak se mi zdálo, že mladí vůbec nechtějí hrát," svěřoval se Rajny se svými poznatky z tréninku.

Polodnu nechtěli, teď chybí

Napříč celou debatou byla zmiňována i početná marodka. "Máme hrozně málo hráčů do pole," postěžovali si přítomní fotbalisté. "Proč teda odešel Polodna, kterej týmu hrozně moc chybí? Proč odešel Zoubek?" ptali se samozřejmě fanoušci. "To není otázka pro nás. My to taky nechápem. Michal Polodna nedostával příležitost v přípravě, tak mu nabídka z Blšan přišla vhod. V zimě se vrátí a určitě nám pomůže. Stejně jako Zub," odpovídali hráči.

Dlouhodobě zůstává na marodce Marcel Melecký, který si přetrhl stehenní sval. I kvůli hráčů, kteří by se po zranění měli rozehrát v nižší soutěži, se dlouho volá po rezervním týmu, tzv. béčku. "Něco se rýsuje. Od příští sezóny to možná bude jeden klub na Praze 6. Ale ještě uvidíme," zní z řad hráčů.

Věřte nám! Hrajeme pro vás

Původní obavy hráčů z agresivity fanoušků se nepotvrdily. Živě se diskutovalo, v rozlehlé místností často burácel smích, ale základní otázka večera zůstávala nezodpovězena. "Jak z toho ven?" ozval se jeden z fanoušků krátce před osmou hodinou, tedy v době, kdy večerní seance trvala už téměř dvě hodiny. Odpověď není jednoduchá. Podobnou otázku řešili fotbalisté už na zmíněném soustředění v Kácově. ´Večer pravdy´ byl prý pro někoho příliš krutý, tekly slzy, padala sprostá slova a velké výtky. "Pročistil se vzduch. Určitě to pomohlo," shodli se hráči. Pomoci ale musí i fanoušci. V utkání proti Mostu jim došla trpělivost a skandovaným heslem "Všichni ven!" dali najevo svoji nespokojenost. Po utkání pak zelenobilí fanoušci vlastní fotbalisty vypískali a naopak zatleskali mosteckým fotbalistům. "Za čtyřicet let, co chodím na Bohemku, tak jsem takový hněv nezažil. A myslím, že je to právě kvůli té odevzdanosti," vzal si opět slovo nejstarší z přítomných fanoušků.

"My se ale snažíme. Rozhodně to neflákáme. Prostě nedáme šance a pak se nám nedaří ani přihrávky. Chybí nám souhra. Do toho nám nadávaj lidi a všechno dohromady dává tu krizi, ve které jsme," vysvětloval Baláž. "Chceme Bohemku vrátit do ligy a postup se popereme. Já měl nabídku ze třetí německé ligy, ale odmítl jsme ji. Chci pro Bohemku vykopat zpátky ligu a potom už můžu v klidu odejít," odhodlaně prohlásil Janáček. "Chci si zahrát v Ďolíčku první ligu. Kvůli tomu jsem sem přišel," přidal se Lesák. "Musíte nám proti Kunovicím pomoci. I když se třeba nebude dařit, nepískejte. Neděláme to schválně. I kdybychom zato nedostali ani korunu, chceme vyhrát. Pro vás. Fotbal hrajeme pro fanoušky, tak nám věřte," přidal prosbu Libor Baláž.

Dvě a půl hodiny plné emocí

Po dvou a půl hodinách se debata nachýlila ke konci. Diskutovalo se o stadiónu, o nových vlastnících. Padlo toho spoustu zajímavého. "Svůj první ligový start v dresu Dukly jsem si odbyl právě na Bohemce. Klepala se mi kolena. Každý se bál chytat v Ďolíčku, protože na něj diváci vyvíjeli velký tlak. Pamatuji si, jak na mě křičeli ´Posero, posranej, na Julisce chovanej!´ Přeju si, aby podobná atmosféra zase někdy na Bohemce byla. Kluci k tomu musí přispět výkonem a vy, fanoušci, hlasitou podporou," vyřkl přání Pavel Steiner. I příznivci zelenobílých barev by si přáli návrat starých tradic. "Na Bohemce se vždycky při nástupu hrála hymna ´Klokani bojují´. To teď je jen někdy. A když se vyhrálo, tak z ampliónů znělo ´Zelenobílí, to se mi líbí´. Teď to ten šoumen pouští někdy před zápasem, někdy i po prohraném utkání. Chtělo by to návrat i těchto tradic," znělo přání z řad fanoušků.

V půl deváté večer mohl správce stadiónu zhasnout i poslední místnost v útrobách staré tribuny. 72 let je Ďolíček Ďolíčkem, v současnosti prožívá možná nejkrušnější chvíle své historie. Setkání několika desítek nadšenců s hráči, kteří mají opravdu rádi Bohemku snad zelenobílému klubu s velkou tradicí alespoň trochu pomohlo. Další podobné setkání by se mělo konat po posledním podzimním kole s Hradcem Králové. Ve čtvrtek večer v půl deváté zněl útrobami stadiónu upřímný potlesk. Tleskali fanoušci, tleskali hráči. Všichni doufají, že podobně si navzájem poděkují už v neděli ve stejný čas - v půl deváté, kdy skončí utkání s Kunovicemi.