Co bude s mládeží Bohemky?

Krušné dny Bohemky se dotýkají i mládeže, která v minulých letech byla v zájmu vedení klubu na vedlejší koleji. Když na začátku letošního roku Michal Vejsada převzal klub, brzy se dostal do sporu se šéfem mládeže Petrem Svobodou. Jejich spor má vliv i na samotnou spolupráci mládežníku s dospělým "áčkem". "Všechno je trochu jinak, než uvádí pan Vejsada. Například jsme už jedenáct měsíců nedostali od Bohemky ani korunu, přestože na setkání s fanoušky pan Vejsada říkal, že nám posílá každý měsíc 100 tisíc," objasňuje Petr Svoboda. "Navíc nám prodali čtyři mladé kluky bez našeho vědomí," přidává Svoboda. Co stojí za sporem mezi Vejsadou a mládeží?

"Měli jsme spolu vždy bezproblémový vztah. Když byli ještě před revolucí sportovní střediska, tak Michal vedl na Bohemce zápas a já fotbal. První větší spor se datuje až na začátek letošního roku. Pan Vejsada chtěl do Bohemky přivést brankáře Václavíka na půlroční hostování. Nebyly však peníze na zaplacení Slavii, tak se rozhodl, že slávistům dá na přestup(!) jednoho dorostence a jednoho žáka. Byli to kluci, o které Slavia už delší dobu stála, velcí talenti a my jsme o ně nechtěli přijít kvůli půlročnímu hostování Václavíka. Zdála se mi to příliš velká obět. Tehdy jsme měli ještě právo do toho mluvit. Řekl jsem ne, což se Vejsadovi hodně nelíbilo a následně nám sebral podpisové právo," rekapituluje Svoboda dění na začátku tohoto roku.

Petr Svoboda, který pro mládež Bohemky pracuje už šestnáct let, reaguje i na další vyjádření Michala Vejsady. Pro přehlednost vám přinášíme jednotlivá témata odděleně.

M.Vejsada tvrdí: "Je to firma ve firmě. Pan Svoboda si založil občanské sdružení, aby nikdo nemohl kontrolovat jeho účetnictví."

P.Svoboda tvrdí: "Nejsme firma ve firmě. Máme s akciovou společností smlouvu o spolupráci, která však příliš nefunguje. Občanské sdružení jsem založil v lednu 2000. Předtím jsem se totiž opakovaně setkával s jednou věcí. Jezdili jsem trénovat po různých pražských hřištích, ale pan Švarc neplatil pronájmy a dostali jsme se do problémů. Navrhl jsem tedy, že si budeme všechno shánět a platit sami, oddělíme si účetnictví a budeme si žít svým životem. Bohemka se topila v problémech, neplnila závazky a nechtěl jsem, aby se s tím svezla i mládež. Navíc jsme chtěli žádat i o granty, což akciovka nemůže, ale občanské sdružení ano."

M.Vejsada tvrdí: "Pan Svoboda dostává granty od státu. To se to pak žije. Když někdo provozuje fotbal za státní peníze, tak se chce logicky oddělit od toho, který musí sehnat prostředky ze soukromých zdrojů. Prostě se nechce dělit."

P.Svoboda tvrdí: "Ano, dostáváme granty, ale výhradně ty nelze použít na provoz mládeže ani A týmu. My jsme v době naší samostatné činnosti dostali dva granty, které jsme použili na vybudování zázemí. Postavili hřiště a budovu pro mládež. Hřiště nás stálo čtyři a půl miliónu, z toho byl grant jeden a půl miliónu a tři milióny dali sponzoři. Z budovy, která je vedle hřiště, tvořil grant jednu pětinu. I my si musíme většinu prostředků sehnat ze soukromých zdrojů. Ale sponzoři musí vědět, do čeho peníze dávají, musíme jim nabídnout odpovídající podmínky. V akciové společnosti v posledních letech je hodně zmatků a pro sponzory to není čitelné prostředí. My jsme za tři roky postavili hřiště, zázemí s pokoji pro hráče, kabinami, restaurací a vychováváme 300 kluků."

M. Vejsada tvrdí: "Mládež si dává reklamu na hřiště áčka a pak kasíruje peníze."

P. Svoboda tvrdí: "Ano, měli jsme v Ďolíčku několik reklam. Ale vždy byla s předchozími majiteli dohoda, že pokud bude na stadiónu místo, tak si tam pověsím naše sponzory. Nemáme to v žádné smlouvě, ti sponzoři tam nemusí být prezentováni. Když tam nebudou, tak se vůbec nic nestane. V minulosti to bylo bráno jako výpomoc áčka mládežnickým týmů, které nejsou tak mediálně zviditelněné. Rozpočet mládeže je šest miliónů ročně. 700 tisíc tvoří přípspěvky, 700 tisíc dotace z fotbalového svazu, zbytek musíme shánět od sponzorů. Ti si ale nekladou jako podmínku, že musí být na hlavním stadiónu."

M.Vejsada tvrdí: "Pan Svoboda odmítl, abychom delegovali jednoho našeho člověka do širšího vedení občanského sdružení. Tím se pro mě stal nedůvěryhodný. Měsíčně jim dáváme sto tisíc, tak chceme mít kontrolu."

P.Svoboda tvrdí: "Od Bohemky nic nedostáváme od července 2003. Podle smlouvy mají posílat sto tisíc korun na podporu mládeže, ale neděje se tak. Tak nevím, proč by měl být někdo z akciovky v občanském sdružení. Když začaly tyto spory, tak jsme dali akciovku k arbitráži. Ta bude zanedlouho rozhodovat o tom, zda nám náleží částka 1 100 000 korun. Řekl jsem současnému vedení Bohemky, že jim tyto peníze necháme, ať nám převedou všechny hráče mládeže do občanského sdružení, abychom s nimi mohli disponovat. V současnosti nám totiž akcivoka sebrala podpisové právo. Dříve to bylo tak, že jsme jeden podpis měli my a jeden akciovka. Mohlo tak docházet ke vzájemné kontrole. Teď mají oba podpisy v akciové společnosti a my jsme s údivem zjistili, že pan Vejsada prodal čtyři hráče manažeru Vandasovi a my z toho nemáme vůbec nic, přestože jsme je celou dobu vychovávali. Nejde a ni tak o peníze, ale spíše o to, že to byli všechno dobří fotbalisté, kteří se mohli zhodnotit. Teď má jejich osud v rukou pan Vandas. Tři hráče už poslal do Slavie, čtvrtého, brankáře Rodingera, mají v "áčku" na lavičce."

M. Vejsada tvrdí: "Občanskému sdružení jsem dal výpověď, která vstoupí v platnost na konci září. Pak do mládeže dosadíme své lidi, pokud budeme ve vedení klubu."

P. Svoboda tvrdí: "Nové představenstvo tuto výpověď zrušilo 30.7.2004, takže je neplatná. My chceme dělat fotbal v Bohemce dál. Jen potřebuju jistotu, že mi to nerozprodají pod rukama. Proto chci mít pod kontrolou pohyb hráčů, z dorostu by se nemělo nic prodávat. Ekonomicky se zajistíme sami, nechceme žádné dotace od akciovky, jen klid na práci."