Virtuální Ďolíček

V říjnovém čísle časopisu Hattrick, který je již k dostání u všech prodejců tisku, se fanoušci Bohemky mohou v rubrice "O patro níže" těšit na čtyřstránkový rozhovor s trenérem Pavlem Hoftychem. Redaktor Štěpán Filípek vyzpovídal českého Švejka, jak byl trenér Bohemky nazýván během svého rakouského angažmá, a fanoušci se kromě jiného dočtou, co ho přivedlo do druholigového angažmá v Bohemce, zavzpomíná na své trenérské kolegy, především Vlastu Marečka. Pavel Hoftych také prozradí co pro něj znamená "Pět Tibeťanů". Kromě rozhovoru s trenérem Bohemians 1905 naleznou čtenáři v aktuálním čísle článek o Tomáši Necidovi nebo Dagmar Damkové, na vloženém maxiplakátu si můžete vybrat mezi Carlosem Tevézem a ex-klokanem Radkem Šírlem.

Když hrával v Rakousku, říkali mu, že je český Švejk. A je pravda, že ho jen tak něco nerozhází: jednou třeba před zápasem pomáhal coby trenér stěhovat stánek s párky. A taky se v létě klidně vzdal angažmá v první lize, který by jiní brali všemi deseti. „Fotbalem se bavím,“ říká o sobě kouč Bohemians 1905 Pavel Hoftych.

...

Když jste se objevil na Bohemians, tvrdil jste, že do některých klubů byste nešel, ani kdyby vám nabízely plat půl milionu měsíčně. Co jste tím myslel?

Nechci, aby to vyznělo, že jsem mistr světa. Peníze k životu potřebuju. Ale vím, že když budu pracovat a bude se mi dařit, tak si mě stejně najdou. Nehoním je za každou cenu, jsem připravený na variantu, že když mě někde vyhodí, přežiju bez nich, protože se umím uskromnit. Neberu si hypotéky ani auta na leasing, nestavím si vzdušné zámky. Chci být svobodný a nezávislý na obrovském příjmu. V českých klubech jsou lidé, pod kterými bych nedělal, protože vím, že by bylo otázkou času, kdy by mě sejmuli. Jmenovat bych mohl, ale mezi čtyřma očima. (usmívá se) Necítíš od nich čistou důvěru, další tři lidi v klubu čekají na tvoje klopýtnutí. To raději budu pracovat ve skromnějších podmínkách.

Atmosférou v klubu se Bohemians hodně odlišují. Jaké to pro vás byl, když jste šel s hráči odmontovávat sedačky na tribuně?

V Rakousku jsme zažil, že šla celá vesnice na brigádu – a hráči automaticky taky. Patří to k tomu, že se starají o vlastní klub. A já jsem se s tím naprosto ztotožnil. Je jasné, že kdybychom se šli ve Zlíně podívat k majiteli do Lukromu někam na siláž, tak by nás asi všechny trefil šlak. Ale na Bohemce jsem starším hráčům řekl, že by bylo dobré, kdybychom šli fanouškům pomoct, a demonstrovali tak společného ducha. A nemusel jsem je do ničeho nutit, okamžitě to vzali za své. Byla u toho sranda, ve finále si to ještě užili. Spousta z nás nejdřív zjišťovala, jak se pracuje s otočným šroubovákem nebo klíčem. Záložník Kunášek, což je takový přírodní typ, nám k tomu navíc zazpíval...

...

Setkáváte se často s tím, že jste považován za Moraváka, i když jste se narodil v Ústí nad Labem?

Já se za něj nepočítám. Jsem z Ústí nad Labem, kde jsem žil dvacet let, pak jsem stejnou dobu žil na Moravě. Nevidím v tom problém. Ale když jsem byl na pohárovém zápase Vyšehrad – Žižkov, prošel kolem mě chlápek a neurčitě prohodil: Moraváci se nám se… do Prahy. Zeptal jsem se dcery, jestli to bylo na mě, a ona: Ne, on tě neviděl… Ale pak mě zastavil a chtěl se mnou o něčem diskutovat, takže bylo jasné, že mířil na mě. Pro mě ale byla zajímavá informace – ale nevím, jestli je pravdivá – že se žádný trenér, který přišel z moravského mužstva, v pražském klubu nechytil. S panem Steinbrochem (sportovní ředitel Bohemians 1905 – poznámka redakce) jsme vzpomínali, že na Žižkově byl John Uličný, ale dlouho tam nevydržel a pakoval si kufry.

...

Mnohem více se dozvíte v říjnovém čísle Hattricku na jehož titulní stránce je fotografie Tomáše Necida, aktuální číslo je již v běžném prodeji za 59,50 Kč.